Stavebnictví
Problematika hodnocení optimální tloušťky tepelné izolace vnějších kontaktních zateplovacích systémů (ETICS)
Trend dodatečného zateplování budov pomocí vnějších kontaktních zateplovacích systémů (ETICS – z anglického external contact thermal insulation systems) má stále vzestupnou tendenci a to přes krizi, která je ve stavebnictví více než patrná. Evropské stavebnictví se oproti jiným odvětvím ještě nevymanilo z krize a oproti rekordnímu roku 2007 zaznamenává za 7 měsíců roku 2011 pokles. To v zásadě platí i pro české stavebnictví, produkce pozemního stavitelství poklesla oproti stejnému období o 2,7 % [1]. Ve světle těchto ne přílis optimistických údajů se jeví jako velice zajímavý následující fakt: Spotřeba pěnového polystyrenu (EPS), jehož dominantní aplikací jsou tepelné izolace budov, vzrostla v ČR za rok 2011 o 9,0 %, v Evropě pak o 3,3 % [2]. Dalším zajímavým indikátorem stoupající tendence v zateplování budov mohou být pobídky státních institucí v oblasti dotační politiky. Jen pro rok 2013 byly zatím vyhlášeny 2 dotační tituly: Nová zelená úsporám, která se v roce 2013 bude věnovat především soukromým investorům vlastnící rodinné domy a výzva Státního fondu životního prostředí, která se věnuje veřejným budovám.
Návrhy zateplovacích systémů ETICS se tedy budou provádět i nadále, nicméně vzhledem k vynaloženým nákladům na zateplení budov je nutné sledovat jisté parametry zateplovacích systémů. Tloušťka tepelné izolace, navržena na základě požadované maximální hodnoty součinitele prostupu tepla je nepochybně jednou ze základních možností, které máme. Otázkou však vždy zůstává jaká tloušťka tepelné izolace může být ještě stále ekonomicky efektivní a staticky stabilní. Navyšovat tloušťku tepelné izolace nelze donekonečna a jak dále ukážu není to ani žádoucí.
Cílem článku je ukázat, že základní posouzení tloušťky tepelné izolace na základě požadované hodnoty součinitele prostupu tepla podle ČSN 73 0540 není dostačujícím kritériem pro návrh tepelné izolace a že je nutné přistupovat k návrhům tepelných izolací poněkud komplexněji a hledat i jiná kritéria [1]. V soudně inženýrské praxi se může jednat o poměrně zajímavý problém, zejména v případech, kdy se ukáže, že vynaložené prostředky na pořízení ETICS nebyly utraceny efektivně a nepřinášejí předpokládané energetické úspory a potažmo předpokládané finanční úspory nebo naopak, špatný návrh tloušťky tepelné izolace vedl přímo k vadám či poruchám ETICS.
Vady a poruchy ETICS z hlediska porušení mechanické odolnosti a stability ETICS
Podle ČSN 73 2901, Provádění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů (ETICS) z dubna 2005 obsahuje ETICS tyto části:
Nejvíce navštěvované články
- Jak se stát soudním znalcem?
- Rok 2012 a novela zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících
- Vady a poruchy svrchní vrstvy vnějších kontaktních zateplovacích systémů (ETICS)
- Znalec a občanské soudní řízení
- Bezriziková míra výnosnosti
- Vady a poruchy ETICS z hlediska porušení mechanické odolnosti a stability ETICS
Nejnovější články
- Činnost soudního znalce a nezávislého odborníka v oblasti Ošetřovatelství
- Odměny soudních znalců se zatím měnit nebudou, rozhodl Ústavní soud
- Návrh vyhlášky, kterou se stanoví seznam oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti
- Představení publikace Znalecké právo
- 9. reportáž: Znalecká činnost v oblasti soudního lékařství s prof. MUDr. Miroslavem Hirtem, CSc.
Etický kodex
Znalec by se měl orientovat v právních normách a dodržovat právní předpisy, zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při výkonu znalecké činnosti dozvěděl. Měl by být nestranný a využívat všech svých znalostí. Mimo toho by měl mít potřebné vzdělání, zkušenosti v praxi a nakonec by měl neustále zvyšovat svoji odbornou kvalifikaci.
Znalci jsou jmenování ministrem spravedlnosti nebo z jeho pověření předsedou krajského soudu. Znaleckých oborů je 49 počínaje Bezpečností práce a konče Zemědělstvím. Znalcem se dotyčná osoba může stát, pokud sama o jmenování požádá nebo ji navrhne státní orgán, vědecká instituce, vysoká škola či organizace. Podmínkou jmenování je státní občanství České republiky, dále se může znalcem v České republice stát občan jiného členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo povolení k trvalému pobytu na území České republiky, nebo státní příslušník jiného než členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území České republiky. Musí být způsobilý k právním úkonům v plném rozsahu; bezúhonný, tj. nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, nebo za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena; nebyl v posledních 3 letech vyškrtnut ze seznamu znalců a tlumočníků pro porušení povinností podle zákona o znalcích a tlumočnících. Právo vykonávat znaleckou činnost zaniká smrtí znalce; prohlášením za mrtvého; zbavením způsobilosti k právním úkonům, nebo omezením způsobilosti k právním úkonům; pravomocným odsouzením za úmyslný trestný čin nebo pravomocným odsouzením za nedbalostní trestní čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce; pravomocným uložením sankce vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků; nebo na základě písemné žádosti o vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků podané ministerstvu spravedlnosti nebo předsedovi krajského soudu.