Věcný záměr zákona o zapsaných znalcích část I.

Věcný záměr zákona o zapsaných znalcích byl předložen vládě dne 16. 11. 2011, kdy byl také projednán. Vládou byl schválen a s připomínkami legislativní rady vlády předán Ministerstvu spravedlnosti České republiky k rozpracování do paragrafového znění .

Jak již vyplývá z názvu návrhu zákona, po 45 letech, kdy jeden zákon platil jak pro znalce, tak pro tlumočníky, se tyto dvě činnosti legislativně oddělí. Pro znalce bude platit zákon o zapsaných znalcích a pro tlumočníky zákon o zapsaných tlumočnících a překladatelích. Jednotlivé body článku čerpají z věcného záměru zákona o zapsaných znalcích, který je k nahlédnutí na stránkách vlády České republiky a odkaz na úplné znění věcného záměru je uveden na konci toho článku. Nyní se podívejme na skutečnosti, které by měly začít platit od roku 2013, kdy by měl tento zákon vejít v platnost.    

1  ZNALCI A ZNALECKÉ ÚSTAVY

Znaleckou činnost budou vykonávat znalci a znalecké ústavy, a to v oboru a odvětví, pro které jsou zapsání. Znalecké ústavy jsou definovány jako veřejné nebo státní školy, které v daném oboru (odvětví) mají akreditovaný doktorský studijní program a případně jiná osoba veřejného práva vykonávající vědeckou výzkumnou činnost v příslušném oboru. Znalecký ústav je určen zejména pro zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení. Před orgánem veřejné moci, který znalecký posudek zadal, jedná jménem znaleckého ústavu zaměstnanec, člen či společník, který znalecký posudek zpracoval nebo se na něm podílel. Současně ale bude muset být fyzickou osobou zapsanou v Centrálním registru znalců a znaleckých ústavů jako znalec. Ten, kdo není znalcem podle zákona o zapsaných znalcích, není oprávněn užívat označení „zapsaný znalec“. Pro znalecké ústavy bude platit tento zákaz obdobně. Pouze znalec (znalecký ústav) bude oprávněn užívat znalecké razítko.

2  CENTRÁLNÍ REGISTR ZNALCŮ A ZNALECKÝCH ÚSTAVŮ
    A CENTRÁLNÍ EVIDENCE ZNALECKÝCH POSUDKŮ

Staro nový je registr znalců a znaleckých ústavů, který v určité obdobě funguje již delší dobu na internetových stránkách www.justice.cz. Centrální registr by měl být rozdělen na dva oddíly, obory a odvětví. V prvním oddílu budou zapsáni znalci a v druhém oddílu znalecké ústavy. Členění na jednotlivé obory stanoví Ministerstvo spravedlnosti prováděcím právním předpise. Uvidíme, jestli se např. změní název oboru Spoje nebo se z oboru Zemědělství vyčlení odvětví Veterinářství a vznikne tak samostatný obor.

Do Centrálního registru znalců by měly být zapsány pouze osoby, které mají o výkon znalečné činnosti skutečný zájem. Centrální registr povede Ministerstvo spravedlnosti.

Osoby nezapsané v Centrálním registru znalců a znaleckých ústavů mohou znaleckou činnost pro orgány veřejné moci vykonat pouze výjimečně a pro dané řízení, jsou-li orgánem veřejné moci ustanoveni za podmínek tohoto zákona jako „znalci ad hoc“.

Centrální registr bude rozdělen na veřejné a neveřejné údaje.

Mezi veřejné údaje budou považovány:
1)  jméno, příjmení znalce fyzické osoby; název obchodní firmy, která je právnickou osobou nebo název
     znalce, která je znaleckých ústavem;  
2)  právní forma, nejde-li o fyzickou osobu;
3)  kontaktní adresa a obvod okresního soudu, ve kterém má znalec bydliště, je-li fyzickou osobou;
     adresa sídla znalce, který je právnickou osobou a adresa sídla znaleckého ústavu;
4)  obor a odvětví, ve kterém znaleckou činnost vykonává;
5)  zda je výkon znalecké činnosti pozastaven;
6)  datum zápisu do Centrálního registru znalců a znaleckých ústavů;
7)  datum zápisu do seznamu dle zákona č. 36/1967 Sb.;
8)  údaj o udělených sankcích, bylo-li rozhodnuto o jejich uveřejnění;
9)  údaj o tom, zda znalec, který je fyzickou osobou, působí u jiného subjektu zapsaného v Centrálním
    registru znalců a znaleckých ústavů a údaje o takovém subjektu.

Za neveřejné údaje budou považovány:
1)  adresa místa bydliště;
2)  údaje o udělených sankcích, nemají-li být uveřejněny;
3)  jiné skutečnosti potřebné pro výkon dohledu (bude konkretizováno v rámci prací na paragrafovém znění).

K neveřejným údajům bude mít přístup Ministerstvo spravedlnosti a předseda krajského soudu.

Co se stane se znalci a znaleckými ústavy, které jsou nyní zapsání?

Znalci zapsaní do seznamu znalců podle stávajících právních předpisů se budou považovat za znalce zapsané do Centrálního registru znalců a znaleckých ústavů.

Znalecké ústavy zapsané do prvního oddílu seznamu ústavů se budou považovat za znalce zapsané do Centrálního registru znalců a znaleckých ústavů.

Znalecké ústavy zapsané do druhého oddílu seznamu ústavů podle stávajících právních předpisů se budou považovat za znalecké ústavy zapsané do Centrálního registru znalců a znaleckých ústavů.

Útvary Policie České republiky zapsané do prvního oddílu seznamu znaleckých ústavů podle stávajících právních předpisů se budou považovat za znalecké ústavy zapsané do Centrálního registru znalců a znaleckých ústavů.

Nebude-li znalec nebo znalecký ústav ke dni nabytí účinnosti nového zákona splňovat zákonné podmínky pro zápis do Centrálního registru znalců a znaleckých ústavů tímto zákonem stanovené, bude povinen doložit Ministerstvu spravedlnosti splnění těchto podmínek do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak bude vyškrtnut z Centrálního registru znalců a znaleckých ústavů.

Bude-li útvar Policie České republiky zapsán v Centrálním registru znalců a znaleckých ústavů a ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebude splňovat podmínku výkonu vědeckovýzkumné činnosti, bude se považovat tato podmínka za splněnou.

Součástí Centrálního registru bude Centrální evidence znaleckých posudků, která bude obsahovat:
1)      záznamy o provedení všech posudků, jejich předmět;
2)      pro koho byla činnost provedena;
3)      datum vyúčtování;
4)      den proplacení.

Přístup do Centrální evidence znaleckých posudků bude mít Ministerstvo spravedlnosti. Znalci a znalecké ústavy budou mít přístup pouze pro zápis údajů. Ministerstvo spravedlnosti chce Centrální evidencí znaleckých posudků nahradit nynější nevyhovující a obtížně kontrolovatelný systém vedení znaleckých deníků v listinné podobě a docílit účinnější kontroly. Zvažuje se přechodné období pro zavedení tohoto systému v délce 2-3 let ode dne nabytí účinnosti nového zákona o zapsaných znalcích.

3  VZNIK, POZASTAVENÍ A ZÁNIK OPRÁVNĚNÍ VYKONÁVAT
    ZNALECKOU ČINNOST

Oprávnění vykonávat znaleckou činnost vzniká zápisem do Centrálního registru znalců a znaleckých ústavů. Zápis se provede na základě správního řízení zahájeného na žádost. Ministerstvo spravedlnosti zapíše do Centrálního registru znalců a znaleckých ústavů na základě žádosti fyzickou osobu, která předloží listiny prokazující splnění podmínek. Mezi tyto podmínky bude patřit:

1)  státní občanství České republiky, občanství jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu
     tvořícího Evropský hospodářský prostor a Švýcarské konfederace;
2)  osoba, která bude odborně způsobilá k výkonu znalecké činnosti v daném oboru a odvětví, pro které
     má být zapsána (je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem v dané oblasti) a která
     absolvovala vzdělání v daném oboru (pro naprostou většinu oborů magisterský studijní program jako
     minimum, kde to bude důvodné rovněž i postgraduální nebo jiné specializované vzdělání) a
     doloží relevantní praxi v oboru v příslušné délce trvání; podrobnosti a kvalifikační předpoklady pro odvětví
     a obor stanoví prováděcí právní předpis;
3)  složení vstupní zkoušku (více v bodě 4);
4)  pojištění pro případ odpovědnosti za škodu;
5)  bezúhonnost;
6)  způsobilost k právním úkonům;
7)  osoba nebyla v posledních třech letech vyškrtnuta z Centrálního registru znalců a znaleckých ústavů,
     to neplatí, pokud byla vyškrtnuta na vlastní žádost;
8)  složí slib.

Bezúhonná osoba, podle bodu 5) není, která:
a)  byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin, nebo
b)  byla pravomocně odsouzena na nedbalostní trestný čin vztahující se k výkonu znalecké činnosti,

nehledí-li se na ni, jako by nebyla odsouzena.

Kvalifikační předpoklady budou stanoveny pro jednotlivá odvětví, obory a specializace v prováděcím právním předpise. Pro obory, odvětví a specializace, pro které stanoveny nebudou, budou určena objektivní kritéria v rámci tzv. sběrných kategorií. Nutnost splnění kvalifikačních předpokladů bude výslovně upravena v zákoně, avšak konkrétní podmínky pro jednotlivé obory a odvětví budou stanoveny vyhláškou. Toto řešení se jeví jako nejvhodnější z hlediska různorodosti potřeb jednotlivých oblastí, kdy nelze objektivně stanovit kritéria pro všechny obory a odvětví stejně. V některých oblastech lze např. zcela oprávněně požadovat po znalci vysokoškolské vzdělání v daném oboru, ale naopak v některých oborech či odvětvích není daný studijní program ani akreditován na území České republiky a je proto potřeba stanovit jiná kritéria.

Stanovená kritéria:

1)  Vzdělání
Podmínka vysokoškolského vzdělání bude platit pro obory, které budou mít akreditovaný studijní program. Dále bude nezbytnou podmínkou postgraduální studium nebo jiné specializované studium. V případě, že pro daný obor (příbuzný obor) nebude mít žádná vysoká škola akreditován studijní program a nebude tedy možné zajistit podmínku vzdělání, postačí, když budou splněny podmínky praxe a osobnosti znalce, viz. níže. Podmínku vysokoškolského vzdělání v příslušném oboru lze nahradit jmenováním v příslušném oboru docentem nebo profesorem.

2)  Praxe
Předpokládá se podmínka minimální desetileté praxe v oboru, která se bude počítat již od ukončení magisterského studia.

3)  Osobnost znalce
Aby žadatel mohl být zapsán do Centrálního registru znalců a znaleckých ústavů, měl by být vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem v dané oblasti. Tuto skutečnost bude prokazovat žadatel.

V žádosti se kromě náležitostí upravených správním řádem uvede obor, odvětví, popřípadě specializace, pro kterou bude žadatel zapsán do Centrálního registru jako znalec nebo znalecký ústav. Přílohou žádosti budou listiny prokazující splnění podmínek. Splnění podmínek u fyzických osob je uvedena výše. Dále následují potřebné listiny prokazující splnění podmínek pro právnické osoby – znalce a právnické osoby – znalecké ústavy.

Nebude-li znalec podmínku dosažení určitého stupně vzdělání splňovat, je povinen doložit její splnění ve lhůtě korespondující se standardní délkou magisterského studia v příslušném oboru. Běh lhůty pro doložení splnění podmínky dosažení vysokoškolského vzdělání počíná dnem nabytí účinnosti nového zákona. Podmínku dosažení vzdělání bude možno v tomto případě nahradit doložením aktivního výkonu znalecké činnosti po dobu minimálně deseti let bezprostředně předcházejících dni nabytí účinnosti nového zákona.

Na znalce zapsané podle dosavadních právních předpisů, kteří nebudou splňovat ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona podmínku postgraduálního nebo jiného specializovaného vzdělání, se bude pohlížet, jako by tuto podmínku splnili.

Listiny prokazující splnění podmínek, kdy je žadatelem právnická osoba -  znalec:
1)  alespoň tři jeho členové, společníci nebo zaměstnanci v pracovním poměru, kteří pro něj vykonávají
     znaleckou činnost, budou znalci zapsanými pro požadované obory a nevykonávají
     znaleckou činnost pro jiný subjekt zapsaný v Centrálním registru znalců a znaleckých ústavů;
     postačí však, pokud dvě z těchto osob jsou znalci zapsanými pro příbuzný obor (odvětví); tato 
     podmínka musí být splněna pro každý obor (odvětví), který je předmětem žádosti;
2)  má odpovídající materiální vybavení pro výkon znalecké činnosti, zejména přístroje a jiné technické
     prostředky potřebné pro řádné posuzování odborných otázek;
3)  je pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu;
4)  nebyl v posledních třech letech vyškrtnut z Centrálního registru znalců a znaleckých ústavů; to neplatí,
     byl-li vyškrtnut na vlastní žádost;
5)  žádný z jeho členů, společníků nebo stávajících zaměstnanců, který pro žadatele vykonával znaleckou
     činnost, nebyl v posledních třech letech vyškrtnut z Centrálního registru znalců a
     znaleckých ústavů; to neplatí, byl-li vyškrtnut na vlastní žádost;
6)  jeho základní kapitál je tvořen akciemi na jméno, je-li žadatel akciovou společností;
7)  požadovaný rozsah znaleckého oprávnění odpovídá jeho předmětu podnikání (činnosti) zapsanému
     v obchodním nebo jiném rejstříku, je-li podnikatelem.
 
Listiny prokazující splnění podmínek, kdy je žadatelem právnická osoba - znalecký ústav:
1)  bude-li veřejnou nebo státní vysokou školou, která má v daném oboru (odvětví) akreditován doktorský
     studijní program, veřejnou výzkumnou institucí, případně jinou osobou veřejného práva;
2)  vykonává-li vědeckovýzkumnou činnost;
3)  má-li v příslušném nebo příbuzném oboru akreditován doktorský studijní program, pokud je vysokou školou.

Orgán veřejné moci bude moci ustanovit znalcem osobu, která není zapsaná v Centrálním registru znalců a znaleckých ústavů, ale má odborné předpoklady, aby podala znalecký posudek. Orgán veřejné moci tak může učinit tehdy, pokud není pro daný obor zapsán žádný znalec nebo bylo by pro znalce zapsaného v Centrálním registru znalců a znaleckých ústavů vypracování znaleckého posudku spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady.

O pozastavení práva vykonávat znaleckou činnost rozhodne Ministerstvo spravedlnosti, bude-li zahájeno trestní stíhání znalce v souvislosti s výkonem znalecké činnosti nebo bude-li zahájeno řízení o způsobilosti k právním úkonům týkající se znalce; právo vykonávat znaleckou činnost se pozastaví do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, jímž se dané řízení skončí.

Ministerstvo spravedlnosti bude moci pozastavit právo vykonávat znaleckou činnost na dobu maximálně 4 let.

Ministerstvo spravedlnosti bude moci rozhodnout o pozastavení práva vykonávat znaleckou činnost, bude-li zahájeno trestní stíhání znalce nesouvisející s výkonem znalecké činnosti, bude-li důvěryhodnost znalce v řízeních před orgány veřejné moci ohrožena. Po dobu pozastavení práva vykonávat znaleckou činnost nebude moci znalec nebo znalecký ústav vykonávat znaleckou činnost a tato skutečnost bude vyznačena v Centrálním registru znalců a znaleckých ústavů. Její zrušení bude taktéž bezodkladně odznačeno.

Oprávnění vykonávat znaleckou činnost zaniká výmazem z Centrálního registru znalců a znaleckých ústavů.   

Ministerstvo spravedlnosti vymaže Centrálního registru znalců a znaleckých ústavů toho, kdo:
1)  výmaz sám písemně zažádá;
2)  přestane splňovat podmínky požadované pro zápis do Centrálního registru znalců a znaleckých ústavů;
3)  nebude moci ze závažných důvodů dlouhodobě vykonávat svou činnost nebo ji nebude vykonávat řádně
     a nebude mít pozastavený výkon znalecké činnosti;
4)  komu bude uložena sankce vymazání z Centrálního registru znalců a znaleckých ústavů, a to ke dni nabytí
     právní moci příslušného rozhodnutí;
5)  zemře-li znalec, který je fyzickou osobou;
6)  bude-li znalec, který je fyzickou osobou, prohlášen za mrtvého;
7)  zanikne-li znalec nebo znalecký ústav, jako právnická osoba;
8)  zanikne-li organizační složka právnické osoby zapsaná v Centrálním registru znalců a znaleckých ústavů.

4  VSTUPNÍ ZKOUŠKA

Po podání žádosti o zápis do Centrálního registru znalců a znaleckých ústavů umožní Ministerstvo spravedlnosti po vyhovění žádosti vykonat vstupní zkoušku.

Vstupní zkouška se bude zaobírat:
1)  ověřením znalostí zákona o zapsaných znalcích;
2)  ověřením znalostí právních předpisů vydaných k jeho provedení;
3)  právního postavení znalce a znaleckého ústavu před orgány veřejné moci;
4)  náležitostmi vyhotovení znaleckého posudku.

V záměru zákona o zapsaných znalcích se mluví o dvou variantách složení vstupní zkoušky:

1. varianta
Vstupní zkouška se bude skládat prostřednictvím webové aplikace Ministerstva spravedlnosti přístupné prostřednictvím internetu. Po splnění všech ostatních podmínek potřebných pro zápis do Centrálního registru znalců a znaleckých ústavů budou žadateli Ministerstvem spravedlnosti sděleny přihlašovací údaje do této aplikace.

2. varianta
Tato varianta počítá s rozdělením vstupní zkoušky na dvě části. První část vstupní zkoušky kopíruje variantu č. 1. Druhá část zkoušky se bude skládat ústně před zkušební komisí ustavenou Ministerstvem spravedlnosti ze zástupců ministerstva, odborníků na problematiku znalectví a soudců. Předmětem ústní části zkoušky bude předložení a obhájení zkušebního znaleckého posudku.

Obsahovou náplň vstupní zkoušky a další náležitosti zkoušky stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

Důležité bude to, kdo při vstupní zkoušce neuspěje, bude moci do 30 dnů ode dne jejího konání písemně požádat Ministerstvo spravedlnosti o umožnění jejího opakování. Ministerstvo spravedlnosti umožní její opakování nejdříve po uplynutí dvou měsíců ode dne konání zkoušky, při které žadatel neuspěl; zkoušku bude možno opakovat pouze jednou. Neuspěje-li uchazeč ani u opakované zkoušky, bude se moci znovu přihlásit k jejímu složení nejdříve po uplynutí 6 měsíců.

5  POJIŠTĚNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ

Povinné bude pojištění pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v závislosti s výkonem znalecké činnosti. Konkrétní částka, na kterou bude muset být znalec pojištěn, bude určena v rámci paragrafového znění.

Znalec bude dále povinen se soustavně vzdělávat v oboru, pro který byl zapsán do Centrálního registru znalců a znaleckých ústavů, a prohlubovat své odborné znalosti pro řádný výkon znalecké činnosti. Vzhledem k tomu, že nebude možné zajistit odborné vzdělání pro všechny obory a odvětví, bude legislativně upravena povinnost následného vzdělání pouze v obecné rovině.

Protože návrh zákona obsahuje velké množství informací, tento článek bude rozdělen na dvě části. V pokračování tohoto článku budou uvedeny body týkající se výkonu znalecké činnosti, odměňování a náhrady nákladů, dohled nad činností znalců a znaleckých ústavů, správní trestání, poradní orgány a součinnost profesních a zájmových sdružení.

Zdroje:
1)  http://eklep.vlada.cz/eklep/getAttachment?id=ma_rack8lhk7cgh.doc

< Předchozí		Další >