Věcný záměr zákona o zapsaných znalcích část II.

V první části článku jsme se věnovali bodům týkajících se znalců a znaleckých ústavů, centrálnímu registru znalců a znaleckých ústavů, centrální evidenci znaleckých posudků, vzniku, pozastavení a zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost, vstupní zkoušce, pojištění a vzdělávání. Nyní se podíváme na další body, které obsahuje věcný záměr zákona o zapsaných znalcích.

6  VÝKON ZNALECKÉ ČINNOSTI

Znalec (znalecký ústav) je povinen vykonávat činnost:

• v oboru a odvětví, pro který je zapsán;
• řádně (tj. nestranně a nezávisle, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost);
• ve stanovené lhůtě s náležitou odbornou péčí;
• osobně (vyžaduje-li to však povaha věci, je oprávněn přibrat konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek).

V případě porušení povinnosti stanovené tímto zákonem odpovídá za škodu tímto vzniklou.

Znalec bude povinen podat znalecký posudek, je-li orgánem veřejné moci ustanoven znalcem pro dané řízení. Odmítnout podat znalecký posudek bude moci, pokud k tomu bude mít vážný důvod (např. závažné zdravotní důvody, případně jiné vážné důvody, které mu neumožňují vykonat úkon řádně a včas). Úkony zadané orgány veřejné moci bude muset znalec vyřídit přednostně, nebude moci proto podání znaleckého posudku odepřít z důvodu množství úkonů vykonávaných pro jiné subjekty než orgány veřejné moci.

Znalec nesmí podat znalecký posudek, jestliže bude mít pochybnost o jeho nepodjatosti pro jeho poměr k věci, zadavateli, účastníkovi řízení nebo osobě, které se znalecký posudek týká. Jakmile se znalec dozví o skutečnosti, pro kterou nesmí podat znalecký posudek, oznámí to orgánu, který jej pro podání posudku ustanovil.

Znalecké posudky se podávají písemně v listinné podobě nebo v elektronické podobě nebo ústně do protokolu. Je-li podán znalecký posudek v listinné podobě, připojí se na každé jeho vyhotovení vlastnoruční podpis znalce, který posudek zpracoval, a otisk znalecké pečeti. Podá-li znalec posudek se souhlasem zadavatele písemně v elektronické podobě, opatří jej svým elektronickým podpisem.

Znalec je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení.

Kdy výše uvedené neplatí?

• použije-li informace ze znaleckého posudku přiměřeným způsobem pro vědecké nebo vzdělávací účel.

Kdo může znalce (znalecký ústav) zprostit mlčenlivosti?

• orgán veřejné moci, který jej ustanovil;
• ten, pro nějž znaleckou činnost na základě smlouvy vykonal.

Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na další osoby, které se na znalecké činnosti podílely. O povinnosti mlčenlivosti je znalec povinen tyto osoby poučit.

7  ODMĚŇOVÁNÍ A NÁHRADA NÁKLADŮ

Odměňování a náhrada nákladů zůstane stejná jako v novele zákona o znalcích a tlumočnících. Znalec a znalecký ústav má za podání znaleckého posudku právo na odměnu. Je-li posudek zadán orgánem veřejné moci, řídí se odměna prováděcím právním předpisem, jinak je odměna určena dohodou mezi znalcem (znaleckým ústavem) a zadavatelem. Odměna se stanoví podle množství účelně vynaložené práce a může se přiměřeně krátit, jestliže úkon nebude proveden řádně a ve stanovené lhůtě, nebo zvýšit za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

Znalec (znalecký ústav) má právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil v souvislosti se znaleckým posudkem. V návrhu se zákona se nemluví o výši znalečného, to bude opět řešit prováděcí vyhláška k tomuto zákonu.

8  DOHLED NAD ČINNOSTÍ ZNALCŮ A ZNALECKÝCH ÚSTAVŮ. SPRÁVNÍ TRESTÁNÍ

Dohled nad činností znalců a znaleckých ústavů vykonává předseda krajského soudu a Ministerstvo spravedlnosti.

Budou vymezeny jednotlivé skutkové podstaty přestupků, kterých se mohou dopustit:
a) znalci, kteří jsou fyzickými osobami,
b) fyzické osoby nezapsané v Centrálním registru znalců a znaleckých ústavů,
a určuje se, jakou sankci lze uložit.

A dále jednotlivé skutkové podstaty správních deliktů právnických osob, kterých se mohou dopustit:
a) znalci, kteří jsou právnickými osobami, a znalecké ústavy,
b) právnické osoby nezapsané v Centrálním registru znalců a znaleckých ústavů,
a určuje se, jakou sankci lze uložit.

Správní delikty podle věcného záměru zákona bude projednávat Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu, v jehož obvodu má znalec bydliště nebo sídlo. Proti rozhodnutí předsedy krajského soudu bude možno podat odvolání, přičemž odvolacím orgánem je Ministerstvo spravedlnosti. Proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti vydané v prvním stupni lze podat rozklad. Odpovědnost za správní delikt zaniká, pokud o něm správní orgán nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozdější však zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byla osoba uznána vinnou ze spáchání přestupku (správního deliktu), zaznamená Ministerstvo spravedlnosti do Centrálního registru znalců a znaleckých ústavů nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

Novela zákona o znalcích a tlumočnících by měla odstranit nedostatek týkající se přestupků znalců a správní delikty znaleckých ústavů a tudíž v rámci kontinuity se navrhuje správní trestání zapracovat i do nové právní úpravy. Vymezení skutkových podstat a sankcí však bude uzpůsobeno potřebám této nové právní úpravy, nedojde tedy k převzetí ustanovení kárné novely. Předmětem právní úpravy budou jednotlivé skutkové podstaty přestupků a správních deliktů.

9  PORADNÍ ORGÁNY A SOUČINNOST PROFESNÍCH A ZÁJMOVÝCH SDRUŽENÍ

V oborech, u nichž to odůvodňuje jejich povaha, se zřídí jako poradní orgány ministra spravedlnosti sbory pro znalecké otázky. Členy bude jmenovat ministr spravedlnosti z řad zapsaných znalců.

Úkolem sborů pro znalecké otázky bude poskytovat na vyžádání orgánu, který povede řízení podle tohoto zákona, vyjádření pro potřeby takového řízení. Dále bude úkolem sborů pro znalecké otázky vyjadřovat se k otázkám z hlediska oboru, pro který jsou zřízeny.

Stávající poradní sbory budou zachovány a dále posíleny v poskytování vyjádření pro účely řízení podle zákona o zapsaných znalcích.

10  PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠKA K ZÁKONU O ZAPSANÝCH ZNALCÍCH

Zde jen v krátkosti, co by mělo být uvedeno v prováděcí vyhlášce k novému zákonu o zapsaných znalcích. Ve vyhlášce bude uveden:

• seznam oborů a odvětví, u nichž lze jednotlivě stanovit kvalifikační předpoklady,
• obsahová náplň vstupní zkoušky,
• způsob odměňování, výši odměny za podání znaleckého posudku orgánu veřejné moci a náhrady nákladů,
• způsob členění Centrálního registru znalců a znaleckých ústavů.

11  ZÁVĚR 

Cílem článku bylo shrnout základní body, které obsahuje věcný záměr zákona o zapsaných znalcích. Nyní si tedy počkáme na podobu paragrafového znění nového zákona, o kterém Vás budeme informovat. Doufáme tedy, že Vám byl tento článek alespoň v něčem přínosný a na Vaše reakce se těším v sekci Diskuze, kde byla založena diskuze na toto téma.
 

Zdroje:
1)  http://eklep.vlada.cz/eklep/getAttachment?id=ma_rack8lhk7cgh.doc

< Předchozí		Další >