Zdůvodnění doúčtování znalečného (II. část článku)

I. Socialisticky koncipovaná struktura znalečného

Výše znalečného je regulována vyhláškou č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů .

Nejen z roku vydání, ale i z obsahu vyhlášky je patrné, že se týká jiné doby. Znalci byli v době před téměř 50 lety v drtivé většině zaměstnanci nějaké organizace. Vyhláška předpokládala, že znalec při zpracování znaleckého posudku využije přístroje, jiná zařízení a materiály organizace, u níž pracuje. Organizace měla vůči znalci nárok na úhradu nákladů, které ji použitím přístrojů, jiných zařízení a materiálů vznikly. Znalecká odměna tak zahrnovala pouze vlastní odměnu a tehdy minimální režijní náklady. Kromě toho měl znalec nárok na proplacení cestovních nákladů a hotových výdajů.

Znalecká odměna za hodinu práce byla původně stanovena v rozsahu 17,- Kč až 35,- Kč. Sazby platily až do roku 1993, kdy došlo ke zvýšení na 75,- Kč až 125,- Kč za hodinu. Po dalších deseti letech – od 01.01.2003 bylo poslední zvýšení na stávajících 100,- až 350,- Kč za hodinu. Je zřejmé, že úpravy sazeb jen projektují socialistické poměry do dalšího období, bez ohledu na vývoj společnosti, k němuž v předchozích téměř 50 letech došlo.

Původně koncipovaná socialistická odměna ve svém obsahu už dávno nemá nic společného se strukturou současné nákladové ceny.

Prostředky, které v dobách minulých byly v majetku socialistické organizace a znalec je využíval ke své práci, byly spojeny s náklady na pořízení i provoz. To bylo (a stále je) promítnuto do nároku organizace na úhradu za jejich využití.

V současné době (možná s některými výjimkami) jsou tyto prostředky (přístroje, jiná zařízení a materiál) v majetku znalce či znaleckého ústavu a jsou součástí jejich režijních nákladů. Stávající výše znaleckých odměn již delší dobu režijní náklady nepokrývá. Tato zásadní změna do znaleckých odměn dosud promítnuta nebyla.

II. Regulované ceny

Podle § 17 odst. 3 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, se odměna stanoví podle množství vynaložené práce. Její jednotkou je jedna hodina.

Znalecká odměna za hodinu práce je cenou regulovanou. I přesto musí splňovat základní kritérium, kterým je pokrytí nákladů a tvorba přiměřeného zisku. V této věci se lze analogicky odvolat na nález Ústavního soudu č. 167 ze dne 23. května 2000, který se týká veřejného zdravotního pojištění. V odůvodnění se mimo jiné uvádí:

„Nezbytnou součástí demokratického právního státu je i ochrana svobody smluvní vůle, jež je derivátem ústavní ochrany práva vlastnického dle čl. 11 odst. 1 Listiny (jehož základním komponentem je ius disponendi). Cenová regulace je proto opatřením výjimečným a akceptovatelným pouze za zcela omezených podmínek.

Jakkoli se základního práva obsaženého v čl. 26 odst. 1 Listiny lze ve smyslu čl. 41 odst. 1 Listiny domáhat pouze v mezích prováděcího zákona, pro zákonodárce, resp. pro normotvůrce platí i pro tento případ hranice stanovená čl. 4 odst. 4 Listiny, dle něhož při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Státní (veřejná) regulace, a to vycházejíc ze zohlednění důležitých faktorů (v dané oblasti výše vybraného pojistného, výše nákladů při poskytování zdravotní péče atd.), musí při stanovení ceny zohlednit i možnost tvorby zisku.“

Znalecké odměny nejsou jedinými cenami, které jsou státem regulovány. Úředně stanovené ceny a jejich věcné usměrňování většinou spadá pod zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Vývoj některých státem regulovaných cen v posledních letech dokumentují následující tabulky a grafy. Z nich je zřejmé, že ceny regulované podle zákona o cenách jsou pravidelně (každoročně – tedy nikoliv po deseti a více letech) upravovány.

Vývoj cen regulovaných složek elektrické energie [Kč/kWh]


Zdroj: http://kalkulátor-info.cz/

Vývoj regulované složky – ceny za podporu výkupu el. z PoZE [Kč/kWh]


Zdroj: http://kalkulátor-info.cz/

Průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele 2001 - 01. 01. 2013, vč. DPH


Zdroj: http://www.eru.cz/documents/10540/484223/Vyhodnoceni+cen+TE+k+1_1_2013.pdf/19d22834-2e11-4983-b591-0365459f9bf4

Vývoj vodného a stočného v Praze


Zdroj: http://www.pvk.cz/vyvoj-vodneho-a-stocneho-v-praze.html

O zahrnutí přiměřeného zisku do výše regulovaných cen svědčí následující kalkulace:


Zdroj: http://www.pvk.cz/res/data/117/012754.pdf

III. Ekonomické prostředí

Znalci svou činnost vykonávají v ekonomickém prostředí, jehož součástí jsou jak ceny regulované, tak i ceny tržní, které se promítají do nákladů. Příkladem tržních cen mohou být ceny pohonných hmot. Je zřejmé, že i tržní ceny pohonných hmot v roce 2013 nezůstaly na úrovni počátku roku 2003, kdy byla naposledy upravena výše znaleckých odměn.

Spotřebitelské ceny pohonných hmot v Kč za litr v letech 1995-2013


Zdroj: http://notes3.czso.cz/csu/dyngrafy.nsf/graf/pohonne_hmoty_1995_

Pro souhrnné vyjádření vývoje okolního prostředí lze použít míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen, která je znázorněním procentní změny průměrné cenové hladiny za posledních 12 měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců (tato míra inflace se bere v úvahu zejména při propočtech reálných mezd, důchodů apod.).

Vývoj míry inflace v letech 1998 až 2013


Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace

IV. Nekalá soutěž

Z pohledu statistického zařazení podle institucionálních sektorů nespadají všechny znalecké ústavy do kategorie nefinančních podniků soukromých. Svou činnost vykonávají také znalecké ústavy, jejichž činnost je financována ze státního rozpočtu.

Znalecké ústavy, stejně jako jednotliví znalci, mají právo na odměnu a náhradu nákladů. Ze znění § 23 odst. 2 zákona o znalcích a tlumočnících, kdy „vedoucí ústavu přizná v odůvodněných případech pracovníku, který na posudku pracoval, odměnu odpovídající vykonané práci, a to nejvýše do částky vyplacené ústavu jako odměna“, je zřejmé, že zde dochází k nekalosoutěžnostnímu jednání, kdy nákladová cena (vč. přiměřeného zisku) za hodinu práce na znaleckém posudku pro orgány veřejné moci je ve znaleckých ústavech, které nejsou soukromé, financována ze státního rozpočtu. Ostatní znalecké ústavy a ani jednotliví znalci tyto dotace ze státního rozpočtu nedostávají.

Přitom tato praxe je nežádoucí i pro státní znalecké ústavy. Např. na vysokých školách musejí z tohoto důvodu (zpracování znaleckých posudků pro orgány veřejné moci) krátit stále více limitované finanční zdroje určené na výuku nebo výzkum.

V. Výše odměny

Znaleckou odměnu lze přirovnat k „ceně výkonu“ podle kalkulačního vzorce.

                                                Kalkulační vzorec:
                                                 + přímý materiál
                                                   + přímé mzdy
                                             + ostatní přímé náklady
                                            + výrobní (provozní) režie

                                        VLASTNÍ NÁKLADY VÝROBY
                                                   + správní režie

                                        VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU
                                               + odbytové náklady

                                 ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU
                                                   + zisk (ztráta)

                                                 CENA VÝKONU

Tato „cena výkonu“ byla v minulých letech nezávisle propočítávána

- Konfederací občanských sdružení znalců a odhadců, sdružující:
o    Asociaci znalců a odhadců České republiky, o.s., Brno.
o    Českou komoru odhadců majetku, profesní sdružení znalců a odhadců, Praha.
o    Českou společnost certifikovaných odhadců majetku, o.s., Praha.
o    Českou unie soudních znalců v lesním hospodářství, o.s., Kostelec nad Černými lesy.
o    Českou společnost soudního lékařství a soudní toxikologie při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, Brno.
o    EVU – Evropskou společnost pro výzkum a analýzu nehod se sídlem v Hamburku, o.s., Zemská skupina České republiky, Brno.

- Komorou soudních znalců ČR, o.s.
- Znaleckými ústavy.
- Jednotlivými znalci.

Všechny výpočty (a to již před několika lety) se dostaly k částce minimálně 700,- Kč za hodinu.

Rovněž samotné Ministerstvo spravedlnosti ČR v minulosti tuto částku použilo při návrhu změny prováděcí vyhlášky.

Lze tak konstatovat, že ve výši nákladové (nikoliv tržní) ceny minimálně 700,- Kč za hodinu panuje všeobecný konsensus.


VI. Splatnost znaleckých odměn a jejich bezdůvodné krácení

Dne 16. února 2011 byla schválena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, která vstoupila v platnost dne 15.03.2011. Lhůta pro provedení v členských státech byla stanovena do 16. 03. 2013 (Úřední věstník L 48 ze dne 23. 02. 2011).

Cílem této směrnice je boj proti opožděným platbám v obchodních transakcích, aby se zajistilo řádné fungování vnitřního trhu, a tím podpořila konkurenceschopnost podniků, zejména malých a středních podniků.

Tato směrnice se vztahuje na veškeré platby, které jsou úhradou za obchodní transakce mezi podniky nebo mezi podniky a orgány veřejné moci. Z oblasti působnosti se vylučují:
·         dluhy, které jsou předmětem řízení o úpadku,
·         řízení, jejichž cílem je restrukturalizace dluhu,
·         transakce se spotřebiteli a
·         úroky ve spojení s jinými platbami.

V případě opoždění platby u transakcí, v nichž je dlužníkem orgán veřejné moci, má věřitel nárok na úrok z prodlení pod podmínkou, že splnil své smluvní a zákonné povinnosti a že neobdržel splatnou částku k dohodnutému datu.

Pokud je dlužníkem orgán veřejné moci, lhůta splatnosti nesmi překročit žádnou z těchto lhůt:
·         30 kalendářních dnů po dni obdržení faktury;
·         30 kalendářních dnů po dni obdržení zboží nebo poskytnutí služeb, pokud není den obdržení faktury jistý.

Z obsahu směrnice je zřejmé, že znalečné není vyloučeno z její působnosti.

Podle stávající právní úpravy znalec/znalecký ústav předkládá orgánu veřejné moci spolu se znaleckým posudkem pouze vyúčtování. Fakturu vydává až po inkasování peněz na účet. Doba, která uplyne od odevzdání znaleckého posudku do inkasování znalecké odměny je minimálně několik měsíců, případně se protáhne i na několik let. Tímto způsobem – opožděnou úhradou – je ve skutečnosti znalci zcela bezdůvodně krácena jeho odměna o náklady, které vzniknou s potřebou profinancování tohoto období. Obvykle se jedná o úrokové náklady a bankovní poplatky.

Nejen tuzemská zákonná úprava, která se týká výplaty znaleckých odměn, je v přímém rozporu s uvedenou směrnicí a závazky České republiky, ale i praxe, kdy ze strany soudů nejsou dodržovány jak zákonné, tak i pořádkové lhůty.

Přitom tuto situaci nelze přičítat tomu, že by soudci byli nějak zaujati proti znalcům. Nikoliv. Oni sami jsou obětí. Dosud platná právní úprava umožňuje stranám odvolat se proti výši znalečného. Toto je ve velmi hojné míře zneužíváno stranami sporu, kterým „se nelíbí“ znalecký posudek a chtějí znalce znevěrohodnit a vytrestat za jeho posudek. Najdou si jakoukoliv záminku a odvolají se. Soudce musí odeslat celý spis odvolacímu soudu a čekat na jeho rozhodnutí. Odvolací soud ve většině případů dělá zcela zbytečnou práci a nakonec potvrdí rozhodnutí soudu I. stupně. Následně si stejná strana sporu vyžádá ještě dodatek ke znaleckému posudku. I v tomto případě se odvolá proti výši znalečného, byť se jedná pouze o několik hodin. Vše se opakuje. Takto je soudcům komplikována jejich práce. Projednávání sporů se prodlužuje minimálně o několik měsíců. Stranu, která se šikanózně odvolá proti výši znalečného, to nic nestojí. Trestá všechny okolo:
·         protistranu, které se protáhne čekání na rozsudek,
·         znalce, který si musí financovat náklady spojené s opožděnou výplatou znalečného,
·         soudce, který nemůže v plánovaném termínu projednat případ
·         odvolacího soudce, který dělá zbytečnou práci (a tu asi nikdo nedělá s radostí)
·         celý rezort Ministerstva spravedlnosti na zvýšených nákladech.  
A co když znalec v dalším projednávání podá námitku podjatosti? Šikanózně a bezdůvodně mu byla zkrácena jeho už tak dumpingová odměna.              

Přitom tato šikanózní praxe již měla být od 17. 03. 2013 minulostí.      

VII. Shrnutí    

1. Stávající znalecké odměny nemají v sobě zahrnutou převažující část nákladů, tzn. jejich výše nejenže nepřináší žádný zisk, ale ani z velké části nepokrývá náklady.

2. I státní (veřejná) regulace musí zohlednit tvorbu přiměřeného zisku. Toto právo nelze uplatňovat selektivně. Nemůže se týkat pouze některých subjektů (např. vodárenských, teplárenských společností atd., avšak znalců nikoliv).
3. Stát dlouhodobě podporuje nekalou soutěž.   

4. Všeobecný konsenzus na výši znalecké odměny činí minimálně 700,- Kč na hodinu.
5. Stát neplní své závazky vyplývající z členství v Evropské unii – úhrada znaleckých odměn není prováděna ve lhůtě do 30 dnů od odevzdání znaleckého posudku.   

6. Nedodržováním závazků státu dochází k bezdůvodnému krácení znaleckých odměn.

< Předchozí		Další >