Standardizace a harmonizace znalecké metodiky pro potřeby Forenzní ekotechniky: les a dřeviny - související právní problematika

1  ÚVOD

Účelem tohoto příspěvku Standardizace a harmonizace znalecké metodiky pro potřeby Forenzní ekotechniky: les a dřeviny (dále jen FEld) - související právní problematika, je vymezit a typizovat:

• znalecké obory ve Forenzní ekotechnice: les a dřeviny, v závislosti na zákonných normách,
• výčet možných používaných metodik v konkrétní oblasti,
• uvedení příkladu rozdílného použití některých metodik.

Výsledkem procesu standardizace a harmonizace by měl být standard pro ocenění určitého druhu majetku nebo standard pro jednotné postupy posouzení a možnosti zodpovězení na otázky zadavatele posudku v níže jmenovaném navrženém rozdělení. Tyto standardy by měly potom vyhovovat legislativním podmínkám (zákonným normám) České republiky.

Přesto, že soudnímu znalci nepřísluší hodnocení zákona – ale jak vyplývá z definice FEld [1] musí se v právním prostředí konkrétního státu pohybovat.

FEld zahrnuje čtyři znalecké obory: lesní hospodářství - dříví, těžba, myslivost; bezpečnost práce v lesním hospodářství; ochrana přírody; ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování lesních pozemků, porostů, dřevin, trvalých porostů a škod na nich. Obsahově můžeme rozdělit tyto obory také na oblasti „materiálních (resp. produkčních) skutečností“, „mimoprodukčních (celospolečenských) entit“ a oblast „bezpečnostní diagnostiky“. Tento složitý systém je ve vzájemné kooperaci a prolínání. Vzájemnost vztahů mezi výše jmenovanými obory a třemi rozlišenými oblastmi v systému FEld je patrná z obrázku č. 1.

                
              Obr. 1 - Vztah FEld mezi zaujatými znaleckými obory a vylišenými oblastmi (orig.)

2  OBLAST MATERIÁLNÍCH (RESP. PRODUKČNÍCH) SKUTEČNOSTÍ

Oblastí materiálních (resp. produkčních) skutečností se myslí zejména oblast oceňování majetku, v tomto případě se můžeme setkat se všemi výše jmenovanými znaleckými obory. Nejvíce však s obory: lesní hospodářství - dříví, těžba, myslivost; specializace oceňování lesních pozemků, porostů, dřevin, trvalých porostů a škod na nich.

2.1  Základní právní předpisy a normy

Dle zákona o lesích se funkcemi lesa rozumí přínosy podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční a mimoprodukční. Odtud plyne vymezení oblasti materiálních (resp. produkčních) skutečností. Kdo touto produkcí rozumíme zejména produkci dříví, a dále hovoříme zejména o trvalých porostech.

V současné době platí na území České republiky pro oceňování majetku číslo 151/1997 Sb., který upravuje způsoby oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot a služeb pro účely stanové zvláštním předpisem, ve změnách. Tento zákon má prováděcí vyhlášku č. 3/2008 Sb., tzv. oceňovací vyhláška, která je v tuto chvíl novelizována vyhláškou č. 460/2010 Sb. (ve znění vyhlášky č. 456/2009 Sb.).

Do této oblasti patří následující zákonná opatření (v úplném znění ke stavu 30. březen 2010): zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů - účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm.

 

Prováděcími vyhláškami lesního zákona jsou vyhlášky:

• č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně lesů určených k plnění funkcí lesa,
• č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí,
• č. 79/1996 Sb. (ve znění vyhlášky č. 52/1999 Sb.), o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení,
• č. 80/1996 Sb., o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin a o poskytování náhrad zvýšených nákladů,
• č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů,
• č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování,
• č. 100/1996 Sb. (ve znění vyhlášky č. 324/2003 Sb.), kterou se stanoví náležitosti žádosti o udělení licence v lesním hospodářství a podrobnosti o udělování licencí v lesním hospodářství,
• č. 101/1996 Sb. (ve znění vyhlášky č. 236/2000 Sb.), kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže.
• č. 219/1998 Sb., o způsobu výpočtu nákladů na činnost odborného lesního hospodáře v případech, kdy jeho činnost hradí stát,
• č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích (v současné době je připravena aktualizace, kterou jsme měli možnost na ústavu připomínkovat),
• č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa.

Řeší-li znalec otázky zadavatele posudku týkající se reprodukčního materiálu, je třeba zmínit zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin) a zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.). Zákon o ochraně přírody a krajiny je v současné době aktualizován zákonem č. 18/2010 Sb.. Jeho prováděcími vyhláškami jsou vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2004 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, a vyhláška č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa.

V souvislosti s myslivostí platí pro znalce zákonné normy:

• zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti (ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a zákona č. 59/2003 Sb.).

Tento zákon upravují vyhlášky:

• č. 244/2002 Sb. (ve znění vyhlášky č. 350/2003 Sb.), kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti,
• č. 245/2002 Sb. (ve znění vyhlášky č. 480/2002 Sb.), o době lovu jednotlivých druhů zvěře a bližších podmínkách provádění lovu,
• č. 7/2004 Sb., o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice,
• č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejích částí do jakostních tříd.

3  OBLAST MIMOPRODUKČNÍCH (CELOSPOLEČENSKÝCH) ENTIT

Tato problematika se týká druhé z dvou jmenovaných funkcí lesa – mimoprodukční funkce, vymezené dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. (ve změnách ke stavu 30. březen 2010). Mimo jiné vedle znaleckých oborů, které se dotýkají oblasti materiálních (resp. produkčních) skutečností, do této oblasti patří především znalecký obor ochrana přírody, ale i ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování lesních pozemků, porostů, dřevin, trvalých porostů a škod na nich.

3.1 Základní právní předpisy a normy

Této problematiky se týká zejména zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v úplném změní, který má prováděcí vyhlášku č. 395/1992 Sb., ve změnách ke dni 30. března 2010, poslední aktualizace č. 18/2010 Sb. Rovněž lze v této souvislosti vzpomenout i vyhlášku č. 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku (ve změnách).

Určitým stěžejním bodem je v této oblasti je zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí (ve změnách ke stavu 30. března 2010), tento zákon mimo jiné definuje pojem „ekologická újma“, kde podle § 10 tohoto zákona platí, že způsob výpočtu ekologické újmy a další podrobnosti stanoví zvláštní předpis – jeho absence zapříčiňuje nereálnost vyčíslení ekologické újmy „de iure“ (ALEXANDR, 2007). Pro tento účel byla připravena metodika Českého ústavu ochrany přírody (ČÚOP).

3.2 Metodiky

Později převzata a modifikovaná Agenturou ochrany přírody a krajiny (dnes již 4. verze), která ji měla tento nedostatek dočasně nahradit. Z hlediska výpočtu škody na mimoprodukčních funkcích lesa, je obzvlášť důležité zmínit metodiky, které dosud nevyšly ve sbírce zákonů, pouze metodika prof. Vyskota uveřejněna ve Věstníku MŽP ČR.

Stručně představím existující metody:

• Metodika sociálně-ekonomického hodnocení funkcí lesa (ŠIŠÁK, ŠACH, ŠVIHLA, ČERNOHOUS, 2006 – ČZU Praha) [6].
• Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky (VYSKOT A KOL., 2003, Mendelova univerzita v Brně) [7].
• Sejákem upravená „Hessenská“ metodika pro podmínky ČR (Ekologický ústav ČR). Jde o metodiku představenou v publikaci: Hodnocení a oceňování biotopů ČR od autorů SEJÁK, J., DEJMAL, I. A KOL. z roku 2003 [8].

Tyto metodiky se týkají trvalých porostů lesních, Hessenská metodika se zabývá oceňováním biotopů.

“Šišákova” metoda - Šišákova metoda hodnotí funkce lesa ze sociálně ekonomických hledisek, postup je z hlediska ekonomických věd transparentní, neuvažuje hodnotu přírody o sobě, expertní hodnocení funkce zdravotně hygienické a kulturně naučné je nutno nahradit přesnějšími postupy, v metodě je nutno dopracovat hodnocení vlivu taxačních veličin, zdravotního stavu a dílčích stanovišť, metoda je vhodná pro hodnocení a oceňování ekonomických statků.

“Vyskotova” metoda - Ekologický pohled, spočívající na existenční hodnotě lesa. Metoda vychází z komplexního ohodnocení hydrických, půdoochranných, ekologicko stabilizačních, zdravotně hygienických a kulturně rekreačních funkcí lesa a její předností je hodnocení nejen reálného stavu lesa, ale stanovení jeho potenciálních možností, což umožňuje koncepční úvahy do budoucna. “Vyskotova” metoda hodnotí funkce lesa jako přírodní statek s vnitřní ekologickou hodnotou, nezávislou na trhu. Byla odvozena pro hodnocení funkcí lesa, jejich oceňování je její nadstavbou, ne organickou součástí, uvažuje taxační veličiny, zdravotní stav lesa a váhy účinků jednotlivých veličin, uvažuje újmu na funkcích lesa nezávisle na společenské kategorizaci. Zvolený ekosystémový přístup počítá ovšem s lidmi, provazuje lidské potřeby s kapacitou ekosystému, metodou lze hodnotit funkce lesa v celé republice, sjednocuje dosavadní přístupy, zavádí funkční potenciál, tj. hodnotí i funkce lesa, které nejsou v současnosti využívány, hodnotí životodárné přírodní zdroje lesů.

Upravená Hessenská metoda (Seják) - Projekt Ekologického ústavu pod vedením Ing. Sejáka využívá Hessenskou metodu (Hodnocení a oceňování biotopů ČR). Nezabývá se konkrétními funkcemi lesa ani ve smyslu “Vyskotovy” či “Šišákovy” metody, hodnotí význam souboru ekosystémů jakožto biotopů v krajině. Pro samotné hodnocení funkcí lesa, zde zatím není jeho konkrétní využití, avšak může se uplatnit při ekologickém hodnocení krajinných celků.

Zvláštní postavení mají metodiky původní, viz výše ČÚOP, později převzata AOPK ČR dnes již 4. verze a zvláštní postavení proto, neboť řeší materiální i nemateriální skutečnosti (entity), kde znaleckým objektem jsou okrasné dřeviny:

• Metodický pokyn č. j. 480/93 Českého ústavu ochrany přírody, převzatý AOPK ČR: „Ohodnocování dřevin rostoucích mimo les a výpočet náhradní výsadby“ (původní záměr – stane se součástí zákona o odvodech za povolené a nepovolené kácení – nerealizováno) [2].
• Metodiky Oceňování dřevin podle AOPK ČR (Kolařík a kol., 2005) – verze upravená předchozí, k tomu software z 23. 2. 2006 – Metodika AOPK ČR novelizovaná ČSOP Vlašim v roce 2005 autorským kolektivem Ing. Jaroslav Kolařík, PhD., Ing. Michal Romanský a Ing. Přemysl Krejčiřík [3].
• Metodika oceňování trvalé zeleně (vegetačních prvků) od prof. Ing. Jaroslav Machovec a ing. Jiří Grulich, ze dne 22. 9. 2007, Praha, není zpracována pod záštivou AOPK ČR [4].
• Metodika oceňování dřevin dle AOPK ČR, Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D. z 29.1 2009, Metodika AOPK ČR ve verzi 2008 novelizovaná autorským kolektivem společnosti Safe Trees, s. r. o. (KOLAŘÍK, J., ROMANSKÝ, M., SZÓRÁDOVÁ, A., KREJČIŘÍK, P., SEBERA, J., ÚRADNÍČEK, L., POULÍK, J., SMÝKAL, F., KLIMEŠOVÁ, A.) a kolektivem z MENDELU, program zpracován na základě grantu Ministerstva pro ŽP ČR [5].

3.3   Příklad výpočtu ocenění dřevin dle výše uvedených metodik

Stromový jedinec: jedle bělokorá (Abies alba Mill.), výška 25 m, délka koruny 13 m, průměr koruny 5 m, výčetní tloušťka (d1,3) 24 cm, nadmořská výška je do 800 m. n. m., koeficient typu zeleně 2,0. Výsledné ceny uvádí tabulka č. 1.
             
    Tab. 1 - Srovnání cen stromového jedince jedle bělokoré vypočtených dle uvedených metodik
                 (orig.)

4  OBLAST BEZPEČNOSTNÍ DIAGNOSTIKY

Dle ALEXANDRA A KOL. (2010) je bezpečnostní diagnostika v předmětu Forenzní ekotechnika: les a dřeviny: „proces vymezení (klasifikace), zjištění (rozpoznání) a stanovení kvantitativních a kvalitativních parametrů (úrovně): stromového jedince ve smyslu identifikace a hodnocení rizik jeho selhání; pracovních a technologických postupů (chronická rizika) v lesnictví ve smyslu bezpečnosti práce a ochrany zdraví (BOZP); dřeviny, les a ekosystém ve smyslu jejich poškození (havárie), z pohledu ekotechnického“.

Synonymem pro tu část termínu bezpečnostní diagnostika, jež se týká stromových jedinců, je používán termín „provozní bezpečnost“, který definuje Kolařík (KOLAŘÍK, J., 2005) [6] jako, cituji: „takový jejich stav, kdy neohrožují lidské životy a zdraví ani majetkové hodnoty“. Autor ještě vymezuje platnost termínu, zejména (nikoliv výlučně) na urbanizované prostředí měst a obcí [1].

Do této vymezené oblasti jsou zahrnuty základní právní předpisy z nejvýznamnější oblasti znaleckých posudků, kterou je bezpečnost práce, převážně v lesnických činnostech, kdy zadavatele posudku (většinou orgány služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR) zajímají zvláště otázky, zda: „bylo postupováno v souladu s pracovními a technologickými postupy, vč. bezpečnosti a ochrany zdraví“.

Nedodržením výše uvedených postupů - a tedy porušením některých z ustanovení následujících právních norem - došlo k úrazům neslučitelným se životem jak pracovníků, tak i návštěvníků lesa [1].

4.1  Základní právní předpisy a normy

V této oblasti je významný zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších požadavků BOZP při práci. Dále zvláště nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. Dle § 2, (1) „Zaměstnavatel stanoví pracovní postupy a organizuje práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru s ohledem na vykonávanou činnost, technologické postupy, zvláštnosti pracoviště, pracovní podmínky, bezpečnost provádění jednotlivých pracovních úkonů a možnost ohrožení zaměstnanců klimatickými podmínkami, povětrnostní situací, zvířaty nebo hmyzem“.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je řešena některými paragrafy zákona č. 262/2006 Sb., ve změnách, Zákoník práce, zvl. cituji: „§101 (1) - zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci, dle §102 (3) - Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje……povinen pravidelně kontrolovat……úroveň rizikových faktorů a pracovních podmínek“, konec citace. V již zmíněných zákonných normách - pro oblast ochrany a bezpečnosti zdraví při práci - lze vysledovat povinnosti pro osobu samostatně výdělečně činnou (podnikatel-fyzická osoba), jako pro zaměstnavatele. Výklad této otázky však znalci nepřísluší, pouze na ni upozorňuje, neboť je významná pro odpověď znalce na otázku případné personifikace porušení BOZP.

Významným je v této souvislosti Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. Dále s tímto souvisí i vyhlášky:

• č. 42/1985 Sb., o zajištění bezpečnosti práce s ručními motorovými řetězovými pilami, zrušena vyhláškou č. 38/2003 Sb.
• č. 48/1982 Sb., ve změnách, Českého úřadu bezpečnosti práce, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, jejíž pátou část týkající se bezpečnostních požadavků při provádění těžby a soustřeďování dříví, zrušila vyhláška č.192/2005 Sb.

Dále s bezpečnostní diagnostikou může souviset i zákon č. 455/1991 Sb., ve změnách, živnostenský zákon, § 25 odst. 2, resp. Příloha č. 4, dle něhož je práce s motorovou pilou v lese živnost volná. U této živnosti volné není odborná způsobilost stanovena!

Dle [1] (2010) se znalec musí seznámit s řadou dalších právních norem, přičemž již např. pojem cyklostezka není jednoduše definovatelný, protože se rozchází terminologie zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, použitá též v TP 179 a terminologie ČSN 73 6110 (vycházející ze zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích).

5  SHRNUTÍ

Všechny výše zmíněné základní právní předpisy a normy jsou uváděny ke dni 30. března roku 2010. V příspěvku je možné nalézt patrné absence z hlediska legislativního zajištění a také v přístupech z hlediska některých používaných metodik. Cílem autorky je řešení standardizace a harmonizace v prostředí Forenzní ekotechniky: les a dřeviny, které by využitím metody „CFA“ (Contact Flora Assesment) [9] – zvýšilo exaktnost závěrů znaleckých posudků v uvedených oborech.


                                                                                              Ing. Kateřina Rebrošová
                                                                             Příspěvek byl uveřejněn na konferenci JuFoS 2010



SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
[1] ALEXANDR, P. A KOL. Forenzní ekotechnika: les a dřeviny. Akademické nakladatelství CERM, s. r. o.
     Brno. 2010. 700 s. ISBN 978-80-7204-681-2
[2] KOLEKTIV AUTORŮ. Metodický pokyn č. j. 480/93 Českého ústavu ochrany přírody, převzatý AOPK ČR:
     „Ohodnocování dřevin rostoucích mimo les a výpočet náhradní výsadby“ .[3] KOLAŘÍK A KOL.
     Péče o dřeviny mimo les II. Vlašim: ČSOP. 2005. 720 stran. ISBN 80-86327-44-2.
[4] Machovec, Jaroslav, Grulich, Jiří. Metodika oceňování trvalé zeleně (vegetačních prvků)
     ze dne 22. 9. 2007, Praha. 2007.
[5] KOLAŘÍK, J., ROMANSKÝ, M., SZÓRÁDOVÁ, A., KREJČIŘÍK, P., SEBERA, J., ÚRADNÍČEK,
     L., POULÍK, J., SMÝKAL, F., KLIMEŠOVÁ, A. Metodika oceňování dřevin dle AOPK ČR,
     program zpracován na základě grantu Ministerstva pro ŽP ČR. Brno. 2008
[6] Šišák, l., Šach, F., Švihla V., Černohous, V. Metodika sociálně-ekonomického hodnocení funkcí lesa.
     VÚLHM. Jíloviště – Strnady. 2006. ISBN 80-86461-72-6
[7] Vyskot, I. a kol. Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky. Ministerstvo životního prostředí.
     Praha. 183 s. 2003. ISBN 80-900242-1-1
[8] Seják, J., Dejmal, I. a kol. HODNOCENÍ A OCEŇOVÁNÍ BIOTOPŮ ČESKÉ REPUBLIKY.
     Český ekologický ústav, 2003, 450 s.
[9] ALEXANDR, Pavel, FÉR, František. Ohodnocování dřevin a jejich porostů na nelesních pozemcích.
     Kostelec nad Černými lesy: Česká unie soudních znalců v lesním hospodářství. 2008. 48 s.

< Předchozí		Další >