Rok 2012 a novela zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících

Již přes 20 let se mluví o novele zákona č. 36/1967 Sb. ve větším rozsahu. To se stalo skutečností v minulém roce, kdy 06. 12. 2011 v Poslanecké sněmovně neprošly pozměňovací návrhy Senátu, a tak byla přijata novela zákona ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. Dne 14. 12. 2011 byla novela podepsána prezidentem České republiky.

Zákon č. 444/2011 Sb. ze dne 6. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2012 (dále jen Novela zákona).

Co nám přibylo nového?

1) Jmenování znalců
Dle Novely zákona může být nyní jmenován ten, kdo je:
1)      státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie, kterému bylo
         vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo povolení k trvalému pobytu na území České 
         republiky, nebo státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, kterému bylo
         vydáno povolení k trvalému pobytu na území České republiky;
2)      způsobilý k právním úkonům v plném rozsahu;
3)      je bezúhonný;
4)      nebyl v posledních 3 letech vyškrtnut ze seznamu znalců a tlumočníků pro porušení povinností podle
         tohoto zákona;
5)      má potřebné znalosti a zkušenosti z oboru, v němž má jako znalec působit, především toho,
         kdo absolvoval speciální výuku pro znaleckou činnost, jde-li o jmenování pro obor, v němž
         je taková výuka zavedena;
6)      má takové osobní vlastnosti, které dávají předpoklad pro to, že znaleckou činnost může řádně
         vykonávat;
7)      se jmenováním souhlasí.

Podmínku bezúhonnosti nesplňuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena:
1)      za úmyslný trestný čin; nebo
2)      za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce, pokud se na ni nehledí,
         jako by nebyla odsouzena.

2) Výkon znalecké činnosti
Nyní je znalec povinen vykonávat svou činnost ve stanovené lhůtě, oboru a odvětví, pro který byl jmenován.
Orgány veřejné moci ustanovují zpravidla znalce, kteří jsou zapsáni v seznamu toho krajského soudu, v jehož obvodu má orgán veřejné moci sídlo nebo pracoviště, a to po předchozím projednání se znalcem.
Vznikl úplně nový § 10a o mlčenlivosti. Znalec je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení; tato povinnost neplatí ve vztahu ke skutečnostem, které byly předmětem veřejně podaného znaleckého posudku nebo tlumočnického úkonu. Mlčenlivosti může zprostit orgán veřejné moci, který jej ustanovil, nebo ten, pro nějž znaleckou činnost na základě smlouvy vykonal.

Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na konzultanty a další osoby, které se na znalecké činnosti podílely.
O povinnosti mlčenlivosti je znalec povinen tyto osoby písemně poučit. Mlčenlivosti může tyto osoby zprostit orgán veřejné moci, který znalce ustanovil, nebo ten, pro nějž znalec znaleckou činnost na základě smlouvy vykonal.

Nyní může znalec vést znalecký deník v listinné nebo elektronické podobě. U listinné kontroly se oproti stávajícímu stavu nic nemění. Znalec doručí deník na kontrolu na krajský soud jeden krát za rok. Jednou za rok se kontroluje také znalecký deník vedený v elektronické podobě. Není určený formát, ve kterém se musí elektronický znalecký deník vést (může být veden např. v aplikaci MS EXCEL), ale na krajský soud musí být odeslána ve formátu Portable Document Format (zkratka PDF), a to buď přes datovou schránku, nebo s elektronickým podpisem přes e-mail. Bohužel, obě tyto možnosti zasílání elektronicky vedeného znaleckého deníku nejsou prozatím schváleny, tak jako podoba grafické formy šablony pro elektronický znalecký deník. Vše výše uvedené se bude nacházet v připravované novele vyhlášky č. 37/1967 Sb., jejíž přesná podoba prozatím není známa.      

3) Odměňování a náhrada nákladů
Je-li znalecký posudek zadán orgánem veřejné moci, řídí se odměna ustanoveními prováděcího právního předpisu. Odměna se stanoví podle množství účelně vynaložené práce a může se přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden řádně nebo ve stanovené lhůtě. Pokud není objednavatelem orgán státní moci, ale osoba, je odměna určena smlouvou mezi znalcem a osobou, která znalecký posudek objednala.

Odměna se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec povinen z odměny odvést podle jiného právního předpisu. Je-li odměna dohodnuta mezi osobou (osoba není orgánem státní moci) a znalcem, a pokud není ve smlouvě mezi znalcem a osobou, která znalecký posudek zadala, dohodnuto jinak, je v odměně zahrnuta i náhrada nákladů.

Odměnu a náhradu nákladů za znalecký posudek pro orgány státní moci je znalec povinen vyúčtovat zároveň s podáním posudku.  S odkazem na § 21 odst. 5 písm. b) zákona o dani z přidané hodnoty znalec nevystavuje daňový doklad, neboť den podání znaleckého posudku není dnem uskutečnění zdanitelného plnění. Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné až ke dni přijetí úplaty. 

Její výši určí orgán, který ustanovil znalce, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců od podání posudku. Odměnu a náhradu hotových výdajů je třeba uhradit bez zbytečného odkladu po jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů.

4) Pozastavení práva vykonávat činnost znalce
Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu může rozhodnout o pozastavení práva vykonávat činnost znalce, pokud:
1)      bylo proti znalci zahájeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin, toto pozastavení končí dnem
         nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání končí;
2)      bylo zahájeno řízení o způsobilosti znalce k právním úkonům; toto pozastavení končí dnem nabytí
         právní moci rozhodnutí, kterým se řízení o způsobilosti znalce k právním úkonům končí; nebo
3)      má na základě pravomocného rozhodnutí nastoupit výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody.

Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu rozhodne o pozastavení práva vykonávat činnost znalce, pokud o to znalec z vážných důvodů sám požádá, nejdéle však na  4 roky. Po dobu pozastavení práva vykonávat činnost znalce, nesmí znalec vykonávat znaleckou činnost. Pozastavení práva vykonávat činnost znalce a ukončení pozastavení tohoto práva zaznamená ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců a tlumočníků bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co se rozhodnutí o pozastavení práva vykonávat činnost znalce stalo vykonatelným nebo kdy se ministerstvo spravedlnosti, nebo předseda krajského soudu dozvěděli o ukončení pozastavení tohoto práva.

5) Zánik práva vykonávat znaleckou činnost
Právo vykonávat znaleckou činnost zaniká znalci:
1)      smrtí;
2)      prohlášením za mrtvého, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého;
3)      zbavením způsobilosti k právním úkonům, nebo omezením způsobilosti k právním úkonům, a to ke dni
         nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven nebo kterým
         byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena;
4)      pravomocným odsouzením za úmyslný trestný čin nebo pravomocným odsouzením za nedbalostní
          trestní čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce;
5)      pravomocným uložením sankce vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků; nebo
6)      na základě písemné žádosti o vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků podané ministerstvu
         spravedlnosti nebo předsedovi krajského soudu, a to uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém
         byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků ministerstvu spravedlnosti nebo
         předsedovi krajského soudu doručena.

Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu rozhodne o zániku práva vykonávat znaleckou činnost, pokud se dodatečně zjistí, že znalec nesplňuje některou z podmínek pro jeho jmenování, anebo jestliže tyto podmínky odpadly. Dále pokud znalec dlouhodobě nemůže pro zdravotní nebo jiné závažné důvody řádně vykonávat svoji činnost a nemá pozastavené právo vykonávat činnost znalce, nebo pokud tyto zdravotní nebo jiné závažné důvody trvají i po ukončení pozastavení tohoto práva.

Zanikne-li znalci právo vykonávat znaleckou činnost, vyškrtne se znalec ze seznamu znalců a tlumočníků.

Vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků zaznamená ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců a tlumočníků bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co se dozvěděli o zániku práva vykonávat znaleckou činnost nebo kdy se rozhodnutí o zániku práva vykonávat činnost znalce stalo vykonatelným. O záznamu o vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků se vyrozumí ten, jehož se to týká.

6) Správní delikty - Přestupky
Znalec se dopustí přestupku tím, že:
1)      nevypracuje znalecký posudek ve stanovené lhůtě nebo ho vypracuje v oboru a odvětví, který mu
         nepřísluší – pokuta do 100 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců;
2)      nevypracuje znalecký posudek osobně – pokuta do 50 000 Kč;
3)      poruší povinnost zachovávat mlčenlivost nebo o této povinnosti nepoučí další osoby, které se podílely
         na znalecké činnosti – pokuta do 100 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců;
4)      má poměr k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo k jejich zástupcům; neprodleně
         neoznámí skutečnosti, pro které je vyloučen – pokuta do 100 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu
         znalců;
5)      bez vážných důvodů odmítl orgánu veřejné moci podat znalecký posudek – pokuta do 100 000 Kč nebo
         vyškrtnutí ze seznamu znalců;
6)      opakovaně nepodepsal nebo nepřipojil otisk pečeti na písemný znalecký posudek
          – pokuta do 50 000 Kč;
7)      nevedl znalecký deník nebo ho nevedl řádně – pokuta do 50 000 Kč;
8)      nesprávně vyúčtoval odměnu za podání znaleckého posudku – pokuta do 50 000 Kč;
9)      vykonával činnost znalce v době pozastavení práva vykonávat tuto činnost – pokuta do 100 000 Kč nebo
         vyškrtnutí ze seznamu znalců.

Pokud se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že se neoprávněně vydává za znalce nebo znalecký ústav anebo vykonává znaleckou činnost – pokuta až do 200 000 Kč.

Při stanovení druhu a výměry sankce za přestupek se přihlédne ke skutečnosti, zda již v minulosti byla znalci udělena výstraha.

7) Správní delikty - Správní delikty právnických osob (znaleckých ústavů)
Ústav se dopustí správního deliktu tím, že:
1)      nevypracuje znalecký posudek ve stanovené lhůtě nebo ho vypracuje v oboru, který mu nepřísluší
          – pokuta do 200 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znaleckých ústavů;
2)      nevypracuje znalecký posudek osobně – pokuta do 100 000 Kč;
3)      nepoučí osoby, které se podílely na znalecké činnosti, o povinnosti zachovávat mlčenlivost
          – pokuta do 200 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znaleckých ústavů;
4)      podá znalecký posudek ve věci, z níž byl jako ústav vyloučen – pokuta do 200 000 Kč nebo vyškrtnutí
         ze seznamu znaleckých ústavů;
5)      bez vážných důvodů odmítne orgánu veřejné moci podat znalecký posudek – pokuta do 200 000 Kč
         nebo vyškrtnutí ze seznamu znaleckých ústavů;
6)      opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí otisk pečeti na písemný znalecký posudek
          – pokuta do 100 000 Kč;
7)      nevede znalecký deník nebo ho nevede řádně – pokuta do 100 000 Kč;
8)      nesprávně vyúčtuje odměnu za podání znaleckého posudku – pokuta do 100 000 Kč.

Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že se neoprávněně vydává za znalce, znalecký ústav
(I. a II. oddílu) anebo vykonává znaleckou činnost – pokuta do 400 000 Kč.

Při určení druhu a výměry sankce ústavu nebo právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán, a ke skutečnosti, zda již v minulosti byla ústavu udělena výstraha. Ústav nebo právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil.

8) Správní delikty - Společná ustanovení o správních deliktech
Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu. Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl znalec uznán vinným ze spáchání přestupku, nebo údaj, kterým byl ústav uznán vinným ze spáchání správního deliktu, zaznamená ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců a tlumočníků nebo v seznamu znaleckých ústavů bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co rozhodnutí nabylo právní moci. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

9) Správní delikty - Výstraha
Jestliže zjištěné porušení povinností uložené zákonem o znalcích a tlumočnících nelze posoudit jako správní delikt postižitelný podle zákona o znalcích a tlumočnících nebo jiného zákona nebo jako přestupek podle zákona o přestupcích anebo jako trestný čin, může ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu udělit znalci nebo ústavu písemnou výstrahu.

K rozhodování si ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu může vyžádat vyjádření poradního orgánu, stanovisko profesních sdružení nebo zájmových sdružení sdružujících znalce. Nadřízeným správním orgánem předsedy krajského soudu je ministerstvo spravedlnosti.

Výše uvedené skutečnosti jsou asi nejdůležitějšími změnami v Novele zákona.

Novela prováděcí vyhlášky č. 37/1967 Sb.
K Novele zákona by měla přibýt i novela prováděcí vyhlášky č. 37/1967 Sb. Její podoba prozatím není známa. Nejvíce se diskutuje o horkém tématu výše odměn.
Padlo několik možností úpravy výše odměny:
1)      znalecká odměna zůstane stejná jako doposud,
2)      pevná částka 350 Kč/hod,
3)      pevná částka 500 Kč/hod,
4)      pevná částka 700 Kč/hod,
5)      pevná částka 500 Kč/hod + 80% z režijních nákladů,
6)      pevná částka 700 Kč/hod + 80% z režijních nákladů.

Podle posledních informací se rozhoduje mezi dvěma možnostmi. Ministerstvo spravedlnosti se přiklání k bodu č. 2, tj. pevná částka 350 Kč/hod a naopak Ministerstvo vnitra k bodu č. 1, aby znalecká odměna zůstala stejná. S jistotou však nelze potvrdit ani jednu z výše uvedených variant.

V půlce roku 2012 by mělo Ministerstvo spravedlnosti předložit úplně nový samostatný zákon o znalcích a samostatný zákon o tlumočnících. Ruku v ruce s novým zákonem by měla být zpracována i nová prováděcí vyhláška. Do poloviny roku 2012 je ale ještě dlouhá doba, takže i když některé informace o novém zákoně jsou známy, několikrát se mohou ještě změnit.


Zdroj: Literatura, zákony, vyhlášky a internetové stránky
[1] Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákonů č. 322/2006 Sb., č. 227/2009 Sb. a
     č. 444/2011 Sb., platný od 1. ledna 2012.
[2] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

< Předchozí		Další >